Analytické váhy

Máte dotaz ohledně analytických vah? Přečtěte si odpovědi níže

V našem prospektu „Časté dotazy k analytickým váhám“ získáte odpovědi na nejčastější dotazy, jako například „Co je analytická laboratorní váha?“ | Kde se analytické váhy používají? Ve kterých aplikacích se uplatňují analytické váhy? | Jak postupovat při vážení na analytické váze? | Co se u analytické váhy rozumí nejistotou? | Proč bychom měli kalibrovat naši analytickou váhu? | Jak bychom měli postupovat při kalibraci naší analytické váhy? | Jaké tolerance platí pro kalibraci váhy? | Co se u analytické váhy rozumí minimální navážkou? | Systémová a náhodná chyba analytických vah – jaký je mezi nimi rozdíl a jak je zkoušet? | Jakým způsobem ovlivňuje analytickou váhu statická elektřina a jak eliminovat elektrostatický náboj?

Co je analytická váha?

Kde se analytické váhy používají? Ve kterých aplikacích se uplatňují analytické váhy?

Jak postupovat při vážení na analytické váze?

Před zahájením vážicí operace otevřete dvířka a za použití pinzety či rukavic vložte nádobku na misku. Zavřete dvířka a vyčkejte na stabilizaci hodnoty. Poznamenejte si zobrazenou hmotnost. Stisknutím tlačítka TARE (TÁRA) vynulujte hodnotu na displeji na 0,0000 g. Přidávejte vzorek do požadované hmotnosti. Zavřete dvířka a opět vyčkejte na ustálení hodnoty – poznamenejte si čistou hmotnost vzorku. Jestliže váha byla odpojena od napájení z důvodu čištění, vyčkejte před dalším měřením, až se přístroj přizpůsobí okolním podmínkám.

Analytické váhy METTLER TOLEDO jsou zkonstruovány tak, aby umožňovaly mimořádně snadné čištění: ochranný kryt proti proudění vzduchu lze demontovat během pouhých několika sekund a jednotlivé panely lze omýt v myčce. Předpisy a doporučení k čištění vah

Co se u analytické váhy rozumí nejistotou?

Každé měření s sebou nese jistou míru nejistoty. Míra pochybností, která s měřením souvisí (tj. nejistota), je u každého měření klíčová. Její velikost se stanovuje změřením výkonu váhy, posouzením vlastností váženého předmětu a vlivů okolního prostředí. Stanovení nejistoty měření představuje nedílnou součást kalibrace váhy.

Proč bychom měli kalibrovat naši analytickou váhu?

Kalibrace analytických vah stvrzuje, že váha měří přesně a že vyhovuje podmínkám norem, jako jsou například normy ISO, GLP/GMP, IFS a BRC. Dokumentované postupy kalibrace indikují kvalitu měření a je třeba je provádět pravidelně po celou dobu životnosti vah.

Nezaměňujte kalibraci váhy s justováním: po justování či opravě vah je třeba kalibraci zopakovat. Další informace o kalibraci.

Jak bychom měli postupovat při kalibraci naší analytické váhy?

Kalibraci analytické váhy je třeba svěřit autorizovanému servisnímu technikovi, který používá kalibrační software a dodržuje standardní postup:

1. Zjištění správnosti fungování přístroje porovnáním etalonů se zobrazenou hmotností na displeji.
2. Kontrola, zda přístroj vyhovuje konkrétním požadavků. Výsledkem kontroly je vyjádření „Vyhovuje/Nevyhovuje“.
3. Jestliže přístroj nevyhovuje požadavkům je třeba jej seřídit tak, aby případné odchylky nepřekračovaly přípustný limit.
4. Poté je třeba provést opětovnou kalibraci a zjistit, zda přístroj funguje v rámci stanovených tolerancí.

V období mezi dvěma kalibracemi mohou uživatelé provádět rutinní zkoušky, které pomohou včas odhalit případné potíže.

Společnost METTLER TOLEDO vyvinula celosvětovou normu pro bezpečný výběr, kalibraci a provoz vah GWP® neboli Good Weighing Practice™ (Správná praxe vážení).

Jaké tolerance platí pro kalibraci váhy?

Tolerance určují, zda je váha dostatečně přesná na to, aby splnila konkrétní soubor procesních požadavků. Tolerance vymezují kritéria hodnocení „Vyhovuje/Nevyhovuje“. Toleranci ovlivňují různé požadavky, například:

• Úředně stanovené tolerance:
  Tyto tolerance dle normy OIML R76 nebo Příručky NIST č. 44 (pouze v USA) stanoví požadavky na úředně ověřitelná zařízení. Jedná se o poměrně obecné a snadno splnitelné požadavky pro laboratorní váhy nebo vážení blízko spodní hranice měřicího rozsahu.
• Výrobní tolerance:
  Výrobní tolerance zajišťují splnění výrobních specifikací stanovených výrobcem zařízení. Výrobní tolerance nezohledňují procesní požadavky konkrétního uživatele, a proto nejsou vhodné ke zlepšování postupů vážení.
• Procesní tolerance:
  Specifické procesní tolerance definované uživatelem slouží ke zlepšování postupů, úsporám materiálu, snížení množství odpadů a prevenci nutných úprav. U úředně ověřitelných vah by proto procesní tolerance měly být uplatňovány současně s úředně stanovenými tolerancemi.

Úředně stanovené tolerance chrání spotřebitele, ale nezohledňují požadavky konkrétního výrobce. Optimalizace procesních tolerancí platných pro měřicí přístroje může mít významný dopad na ziskovost procesu.

Co se u analytické váhy rozumí minimální navážkou?

Minimální navážka každé analytické váhy je odlišná a její hodnota závisí na výkonu snímače hmotnosti, jeho umístění a na okolních podmínkách. Minimální navážka představuje limit přesnosti přístroje. Pod hodnotou minimální navážky je relativní nejistota měření (absolutní nejistota měření děleno zatížením, zpravidla uváděná v procentech) vyšší než požadovaná přesnost vážení. Při vážení pod hodnotou minimální navážky tak výsledky vážení nelze považovat za důvěryhodné.

Stanovení minimální navážky váhy je třeba stanovit nejistotu měření v konkrétním provozním prostředí. V případě nutnosti lze stanovení minimální navážky provést pomocí posouzení opakovatelnosti coby převažující příčiny chyb vážení v nízkém rozsahu. Opakovatelnost se v takovém případě posuzuje za použití malého závaží, jehož hmotnost by měla být nižší než 5 % váživosti přístroje.

Funkce MinWeigh, kterou jsou vybaveny analytické váhy METTLER TOLEDO a jejíž instalaci zajišťuje certifikovaný technik, zajišťuje při vážení vzorků nepřetržité sledování hodnoty minimální navážky. Je-li hmotnost vzorku nižší než stanovená přípustná minimální navážka, displej váhy se zbarví červeně.

Systémová a náhodná chyba analytických vah – jaký je mezi nimi rozdíl a jak je zkoušet?

Náhodná chyba (též preciznost) vyjadřuje vzájemnou blízkost výsledků dvou nebo více měření. Systémová chyba (též přesnost) vyjadřuje vzájemnou blízkost naměřené hodnoty a známé hodnoty a zakládá se na rozlišení, opakovatelnosti, nelinearitě a excentricitě zatížení. Systémovou chybu (přesnost) lze testovat pomocí:

• externího referenčního závaží se známou hmotností (navázané kalibrační závaží),
• automatického interního justování za použití referenční hmotnosti, jejíž hodnota je uložená ve váze.
• Přesnost lze stanovit pouze provedením zkoušky přístroje přímo v místě jeho použití.

Podívejte se na náš kurz „Laboratorní váhy – základy a vliv na vážení“, který se zabývá i správnou praxí vážení.

Jakým způsobem ovlivňuje analytickou váhu statická elektřina a jak eliminovat elektrostatický náboj?

Elektrostatický náboj může být příčinou nestabilních a neopakovatelných výsledků. Statická elektřina působí silou na vážicí misku, a tak přímo ovlivňuje výsledky vážení na analytické váze. Těmto vlivům lze předcházet zavedením vhodných preventivních opatření:

• Zajistěte vhodnou vzdušnou vlhkost (≥45–50 %).
• Je-li to možné, používejte antistatické vážicí nádobky (ideálním materiálem je kov).
• Nádobky pokud možno neotírejte.
• Je-li vzorek dostatečně malý, použijte kovovou misku se zvýšeným okrajem, která pomáhá odstínit elektrická pole.

Chcete-li zajistit eliminaci elektrostatického náboje na analytické váze, před vážením zbavte vzorek i nádobku náboje pomocí ionizátoru.

Přečtěte si podrobnější informace o elektrostatickém náboji a jeho fyzikálních principech.