Lékopisy v laboratorním vážení

Kalibrační listy obvykle uvádějí měřítka opakovatelnosti a výstřednosti a chyby indikace. V ACC se uvádějí všechny tyto parametry včetně:

• nejistoty měření,
• funkčnosti váhy před kalibrací a po ní.

V ACC je uvedena nejistota měření kvůli chybě indikace zkušebních parametrů. Indikace nejistoty měření v kalibračních listech je zakotvena v kapitole Ph. Eur. 2.1.7. V souladu s touto kapitolou jsou také v každém ACC uvedeny výsledky před kalibrací a po ní.

ACC však neobsahují konkrétní posouzení preciznosti a přesnosti ani prohlášení o shodě s kapitolou Ph. Eur. 2.1.7. Tyto aspekty zajišťuje certifikát o shodě s kapitolou Ph. Eur. 2.1.7.

Podle oficiální definice jsou za analytické váhy považovány měřiče s odečitatelností 0,1 mg a menší.

Lékopis však pamatuje také na měřicí zařízení používaná k analytickým účelům. Pokud k analytickým účelům používáte pouze přesnou váhu (což je neobvyklé, ale možné), musí i ta odpovídat pravidlům USP a Evropského lékopisu.

V kapitole 2.1.7 jsou stanoveny konkrétní funkční zkoušky, které se musí provádět mezi jednotlivými kalibracemi. Kalibrace se obvykle provádějí jednou ročně nebo jednou za tři až šest měsíců. Funkční zkoušky se však v závislosti na rizikovosti daných úkonů a nároků na kvalitu provádějí častěji. Četnost kalibrací a funkčních zkoušek si každá společnost stanovuje sama podle svých kvalitativních standardů a rizikovosti úkonů, které provádí. verifikace metodikou GWP^®, která přináší srozumitelnou zkušební strategii založenou na rizikovosti. Stanovuje četnost kalibrací, potřebné průběžné zkoušky, vhodná zkušební závaží a jejich přesnost a intervaly mezi překalibrováním zkušebních závaží.