Indukční doba oxidace (OIT)

Stanovení indukční doby oxidace (OIT) a teploty počátku oxidace (OOT) jsou standardní postupy, které se často používají k rychlému porovnání a posouzení oxidační stability materiálů.
Tyto metody se používají i při studiu procesů stárnutí a účinnosti stabilizátorů. Použití vysokého tlaku potlačuje vypařování těkavých složek, zvyšuje rychlost oxidace a zkracuje dobu měření.

V tomto webovém semináři se zaměříme na různé metody, které se používají ke zkoumání oxidačního chování materiálů, a představíme Vám některé zajímavé aplikace.

Kyslík působí na mnohé organické sloučeniny nepříznivě, přičemž organické sloučeniny jsou vystaveny oxidaci i při nízkých teplotách.
Termická analýza výrazně usnadňuje analýzu materiálů a látek, jako jsou například plasty, vazelíny, oleje a tuky.
Jejich oxidační stabilitu lze stanovit pomocí OIT nebo OOT. OIT materiálu se měří v kyslíkové atmosféře při stanovené izotermické teplotě, zatímco OOT se stanovuje při dynamickém měření v kyslíkové atmosféře. Experimenty OOT jsou rychlejší.
Termická analýza představuje vynikající metodu pro výzkum oxidační stability materiálů a látek. K rychlému provedení měření stačí pouze několik miligramů vzorku. Měření lze dokonce i zautomatizovat.

Tematický obsah webového semináře: