Měřiče zákalu a senzory zákalu

Měřič zákalu neboli analyzátor zákalu je systém pro měření koncentrace suspendovaných částic v procesu. Měřič zákalu se obvykle skládá ze 3 hlavní částí: senzoru zákalu, převodníku zákalu a procesního připojení. 

Měření zákalu zachyceného analyzátorem zákalu stanovuje úroveň, do jaké suspendované částice v kapalném médiu rozptylují světlo. Rozptyl ovlivňuje následující:

• Koncentrace částic: Vyšší koncentrace částic má za následek větší rozptyl světla a tím i vyšší hodnoty zákalu naměřené měřičem zákalu.
  
• Tvar a velikost částic: Částice menší než 1/10 vlnové délky viditelného světla rozptylují světlo symetricky. Větší částice (obvykle o průměru větším, než je vlnová délka viditelného světla) rozptylují světlo asymetricky. Proto je při měření zákalu nutno zohlednit úhel rozptylu.
  
• Vlnová délka světla: Jak je zmíněno výše, intenzita rozptýleného světla závisí na velikosti částice. Přítomnost barvy v kapalině může navíc redukovat světlo měřené na detektoru. V důsledku toho je při měření zákalu nutno zvážit použití vhodné vlnové délky světla.
  

Vzhledem k výše uvedeným třem bodům je možné použít zákal jako charakteristickou vlastnost vzorku pouze v případě, že je metoda měření standardizovaná. Například v mnoha pivovarnických aplikacích je měřená kapalina nažloutlé barvy a obsahuje kvasničné částice. Při kontrole průniku filtrem je proto pro potřeby zajištění kvality množství dopředně a bočně rozptýleného světla měřeno v úhlu 25° a 90° ke světelnému zdroji. V pokynech pro monitorování zákalu a barvy jsou také specifikovány zdroje červeného (650 nm) a modrého (460 nm) světla.